Co se děje v P-LABu
U nás se totiž pořád něco děje, o těch nejdůležitějších novinkách se dozvíte tady.
Nejnovější aktuality
Když startup změní směr. Jak vznikl ekologický nástupce PVDF a NC membrán pro western blot
Uveřejněno: 21.10.2026
Co se děje v P-LABu
Když vznikal spin-off LAM-X, jeho zakladatelé měli poměrně jasnou vizi. Využít unikátní nanovlákenné materiály s antimikrobiálním účinkem pro léčbu chronických ran a dostat je do zdravotnictví. Klinická data byla slibná, technologie fungovala a směr se zdál být správný. Jenže realita trhu ukázala, že mezi úspěšným experimentem a skutečným produktem stojí roky vývoje, regulací a financování. V rozhovoru pro P-LAB CAST popisuje RNDr. Roman Chaloupka, Ph.D., CEO a CTO společnosti LAM-X, proč se firma rozhodla změnit strategii, jak vznikl její první komerční produkt VerdiBlot a proč je pro technologický startup někdy důležitější flexibilita než původní plán.
P-LAB CAST 2026 EP22: doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D.
Uveřejněno: 20.10.2026
Co se děje v P-LABu
Biologie zkoumá život takový, jaký ho známe. Umělý život zkoumá život takový, jaký by mohl být. Právě touto definicí vysvětluje doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D. svůj obor Artificial Life, kterému se dlouhodobě věnuje na VŠCHT Praha. V nové epizodě P-LAB CASTu jsme si povídali o jejím současném Fulbrightově pobytu v USA, výzkumu zaměřeném na vnímání života, fascinujících chemických systémech připomínajících živé organismy i o tom, proč je odkaz Karla Čapka stále inspirací pro vědce po celém světě.
Biologie zkoumá život takový, jaký známe. Umělý život zkoumá život takový, jaký by mohl být
Uveřejněno: 14.10.2026
Co se děje v P-LABu
Na první pohled spolu tato témata příliš nesouvisí. Fulbrightovo stipendium v USA, kapky připomínající živé organismy, otázka definice života a sté výročí knih Karla Čapka. V případě doc. Ing. Jitky Čejkové, Ph.D., se ale všechna přirozeně propojují. Výzkumnice z Ústavu chemického inženýrství VŠCHT Praha se dlouhodobě věnuje oboru Artificial Life, tedy umělému životu. Právě díky Fulbrightovu stipendiu nyní působí na Binghamton University v americkém státě New York, kde zkoumá, jak lidé vnímají hranici mezi živým a neživým. V rozhovoru pro P-LAB CAST vysvětluje, proč stále neumíme jednoznačně definovat život, co všechno dokážou „tekutí roboti“ v její laboratoři a proč jsou díla Karla Čapka možná aktuálnější než kdy dřív.
P-LAB CAST 2026 EP21: Mgr. Jitka Richtová, Ph.D., OpenLab České Budějovice
Uveřejněno: 08.10.2026
Co se děje v P-LABu
Hostem nové epizody P-LAB CASTu byla Mgr. Jitka Richtová, Ph.D., z Biologického centra AV ČR, která vede vznikající projekt OpenLab v Českých Budějovicích. Rozhovor se zaměřil na to, jak lze přibližovat přírodní vědy mladé generaci a proč je důležité, aby si děti vědu nejen poslechly, ale skutečně ji zažily.
Stopa mezi světy
Uveřejněno: 07.10.2026
Co se děje v P-LABu
Kapitola 9. Labožroutův příběh pokračuje... Stopa mezi světy
Když si dítě samo izoluje DNA, začne vědě věřit jinak
Uveřejněno: 30.09.2026
ZAJÍMAVOSTI
Co se děje v P-LABu
Ne každý účastník OpenLabu se jednou stane vědcem. To ale není cílem. Mgr. Jitka Richtová, Ph.D. z Biologického centra AV ČR věří, že mnohem důležitější je naučit děti chápat, jak věda skutečně funguje. V nově vznikajícím projektu OpenLab si školní třídy vyzkouší izolaci DNA, práci s mikroskopem, řešení ekologických problémů nebo analýzu vodních ekosystémů. V nejnovějším díle P-LAB CASTu jsme si povídali o tom, proč je praktická zkušenost nenahraditelná, jak rozvíjet kritické myšlení v době sociálních sítí a proč by si podle Jitky Richtové měl každý žák alespoň jednou vyzkoušet stát se na chvíli skutečným vědcem.
Účinná látka je jen začátek
Uveřejněno: 07.09.2026
ZAJÍMAVOSTI
Co se děje v P-LABu
Když se mluví o léčivech nebo kosmetických přípravcích, pozornost obvykle směřuje k účinné látce. Ve skutečnosti však o stabilitě, použitelnosti, způsobu uvolňování i výsledných vlastnostech často rozhodují pomocné látky, kvalita surovin a správně navržená formulace. V novém článku pro CHEMAGAZÍN ukazujeme, proč stejná účinná látka nemusí znamenat stejný produkt.
P-LAB CAST 2026 EP18: doc. Mgr. Ing. Karel Sedlář, Ph.D.
Uveřejněno: 01.09.2026
ZAJÍMAVOSTI
Co se děje v P-LABu
Hostem nové epizody P-LAB CASTu byl doc. Mgr. Ing. Karel Sedlář, Ph.D., vedoucí laboratoře bioinformatiky a systémové biologie na VUT v Brně. Rozhovor ukázal, že moderní biologický výzkum dnes vzniká na nečekaných místech. Třeba i na fakultě elektrotechniky a komunikačních technologiích., kde se Sedlářův tým se zaměřuje na bakterie s průmyslovým potenciálem, od produkce biopaliv až po bioplasty. Zároveň vyvíjí bioinformatické nástroje pro analýzu genetických dat a nové systémy pro kultivaci dosud neznámých mikroorganismů.
Bakterie, které mohou jednou recyklovat plasty. Karel Sedlář hledá jejich skrytý potenciál
Uveřejněno: 26.08.2026
ZAJÍMAVOSTI
Co se děje v P-LABu
Když se řekne Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, většina lidí si představí elektroniku, obvody, komunikační systémy nebo programování. Jen málokoho by napadlo, že na stejném pracovišti vzniká výzkum zaměřený na mikroorganismy, genetickou regulaci nebo bioplasty. Přesně na tomto průsečíku techniky, biologie, informatiky a chemie se pohybuje doc. Mgr. Ing. Karel Sedlář, Ph.D., vedoucí laboratoře bioinformatiky a systémové biologie na VUT v Brně. Jeho výzkum ukazuje, jak se dnešní věda vzdaluje tradičnímu dělení na jednotlivé obory a stále více stojí na spolupráci různých disciplín. V rozhovoru se věnujeme také tomu, jaký vliv na něj má byrokracie, proč si vybral Německo na část svých studií a výzkumu, jaké to je být garantem studijního programu nebo jak dlouho trvá reakreditační proces programu.
P-LAB CAST 2026 EP17: Mgr. Jakub Harnoš, Ph.D.
Uveřejněno: 25.08.2026
ZAJÍMAVOSTI
Co se děje v P-LABu
Další díl podcastu P-LAB CASTu nás zavedl do Brna na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity, kde náš host, Mgr. Jakub Harnoš, Ph.D., působí jako odborný asistent na Oddělení fyziologie a imunologie živočichů a zároveň vedoucí své skupiny Harnoš lab. Hlavním tématem jeho skupiny je mezibuněčná komunikace. Jinými slovy hledají odpovědi na otázku, jak si buňky předávají informace a jak koordinují své chování v průběhu vývoje organismu. Využívají přitom vlastní chov žáby Xenopus laevis. O jaký druh jde a jak výzkum probíhá?