ZAJÍMAVOSTI
Laboratorní svět vědy a výzkumu je bohatým zdrojem zajímavostí. Vybíráme pro vás takové, které vás nejen pobaví, ale také obohatí. Podívejte se.
Nejnovější aktuality
Když si dítě samo izoluje DNA, začne vědě věřit jinak
Uveřejněno: 30.09.2026
ZAJÍMAVOSTI
Co se děje v P-LABu
Ne každý účastník OpenLabu se jednou stane vědcem. To ale není cílem. Mgr. Jitka Richtová, Ph.D. z Biologického centra AV ČR věří, že mnohem důležitější je naučit děti chápat, jak věda skutečně funguje. V nově vznikajícím projektu OpenLab si školní třídy vyzkouší izolaci DNA, práci s mikroskopem, řešení ekologických problémů nebo analýzu vodních ekosystémů. V nejnovějším díle P-LAB CASTu jsme si povídali o tom, proč je praktická zkušenost nenahraditelná, jak rozvíjet kritické myšlení v době sociálních sítí a proč by si podle Jitky Richtové měl každý žák alespoň jednou vyzkoušet stát se na chvíli skutečným vědcem.
P-LAB CAST 2026 EP20: Mgr. Petr Kašík, Ph.D., z DIANA Biotechnologies
Uveřejněno: 24.09.2026
ZAJÍMAVOSTI
Hostem nové epizody P-LAB CASTu byl Petr Kašík, Marketing & Communications Manager společnosti DIANA Biotechnologies. Rozhovor nabídl pohled nejen na osobní přechod z akademické sféry do biotechnologického byznysu, ale také na vývoj jedné z nejzajímavějších českých biotech firem posledních let.
Příběh DIANA Biotechnologies a její proměny. Petr Kašík o vědě, byznysu a transferu technologií
Uveřejněno: 16.09.2026
ZAJÍMAVOSTI
Další epizoda P-LAB CASTu nás zavedla do Vestce u Prahy. Dozvíte se více o příběhu firmy vzniklé z akademického výzkumu, o tom, jak se tvoří portfolio produktů pro výzkumné laboratoře, vývoji protilátek i o tom, proč dnes biotechnologie potřebují stejně kvalitní marketing jako vědu. A jelikož v DIANA Biotechnologies milují cyklistiku, pozval nás náš host, Mgr. Petr Kašík, PhD., na projížďku na kole, během které část podcastu vznikala.
Bambanker: Protože váš výzkum si zaslouží kvalitu světového formátu
Uveřejněno: 14.09.2026
AKČNÍ CENY
ZAJÍMAVOSTI
Spolehlivé uchování životaschopných buněk a tkání je základním předpokladem dlouhodobých biomedicínských studií. Kryokonzervační médium Bambanker™ přináší inovativní, definované složení bez fetálního bovinního séra (FBS), které eliminuje šaržovou variabilitu a zjednodušuje zamrazovací protokol bez nutnosti použití programovatelných zamrazovačů. Pojďme si o něm říct něco víc, protože váš výzkum si zaslouží kvalitu světového formátu!
P-LAB CAST 2026 EP19: Ing. Markéta Hujerová, Ph.D., MBA z TUL, zakladatelka Nanoflexion
Uveřejněno: 08.09.2026
ZAJÍMAVOSTI
Hostem nové epizody P-LAB CASTu byla Ing. Markéta Hujerová, Ph.D., MBA z Technické univerzity v Liberci. Výzkumnice, podnikatelka a zakladatelka spin-offu Nanoflexion otevřeně popsala cestu od laboratorního nápadu až k budování firmy, jejímž cílem je dostat nanovlákenné náplasti pro chirurgii do reálné klinické praxe.
Účinná látka je jen začátek
Uveřejněno: 07.09.2026
ZAJÍMAVOSTI
Co se děje v P-LABu
Když se mluví o léčivech nebo kosmetických přípravcích, pozornost obvykle směřuje k účinné látce. Ve skutečnosti však o stabilitě, použitelnosti, způsobu uvolňování i výsledných vlastnostech často rozhodují pomocné látky, kvalita surovin a správně navržená formulace. V novém článku pro CHEMAGAZÍN ukazujeme, proč stejná účinná látka nemusí znamenat stejný produkt.
Slíbila si, že náplast dostane k pacientům. Dnes kvůli tomu buduje vlastní firmu
Uveřejněno: 02.09.2026
ZAJÍMAVOSTI
V dnešním článku a nové epizodě podcastu P-LAB CAST se dostáváme na půdu Technická univerzity v Liberci. Zde nás přijala Ing. Markéta Hujerová, Ph.D., MBA, se kterou jsme si povídali o vývoji nanovlákenných náplastí, podnikání ve vědě i o tom, proč je cesta od laboratorního objevu k pacientovi mnohem těžší, než si většina lidí dokáže představit. Jakou mají vědci v ČR při spin-offech podporu? A kde ji našla ona? Proč opustila klid biotech společností a vydala se na vlastní dráhu? Nejen na tyto otázky se dozvíte v tomto povídání odpovědi.
P-LAB CAST 2026 EP18: doc. Mgr. Ing. Karel Sedlář, Ph.D.
Uveřejněno: 01.09.2026
ZAJÍMAVOSTI
Co se děje v P-LABu
Hostem nové epizody P-LAB CASTu byl doc. Mgr. Ing. Karel Sedlář, Ph.D., vedoucí laboratoře bioinformatiky a systémové biologie na VUT v Brně. Rozhovor ukázal, že moderní biologický výzkum dnes vzniká na nečekaných místech. Třeba i na fakultě elektrotechniky a komunikačních technologiích., kde se Sedlářův tým se zaměřuje na bakterie s průmyslovým potenciálem, od produkce biopaliv až po bioplasty. Zároveň vyvíjí bioinformatické nástroje pro analýzu genetických dat a nové systémy pro kultivaci dosud neznámých mikroorganismů.
Bakterie, které mohou jednou recyklovat plasty. Karel Sedlář hledá jejich skrytý potenciál
Uveřejněno: 26.08.2026
ZAJÍMAVOSTI
Co se děje v P-LABu
Když se řekne Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, většina lidí si představí elektroniku, obvody, komunikační systémy nebo programování. Jen málokoho by napadlo, že na stejném pracovišti vzniká výzkum zaměřený na mikroorganismy, genetickou regulaci nebo bioplasty. Přesně na tomto průsečíku techniky, biologie, informatiky a chemie se pohybuje doc. Mgr. Ing. Karel Sedlář, Ph.D., vedoucí laboratoře bioinformatiky a systémové biologie na VUT v Brně. Jeho výzkum ukazuje, jak se dnešní věda vzdaluje tradičnímu dělení na jednotlivé obory a stále více stojí na spolupráci různých disciplín. V rozhovoru se věnujeme také tomu, jaký vliv na něj má byrokracie, proč si vybral Německo na část svých studií a výzkumu, jaké to je být garantem studijního programu nebo jak dlouho trvá reakreditační proces programu.
P-LAB CAST 2026 EP17: Mgr. Jakub Harnoš, Ph.D.
Uveřejněno: 25.08.2026
ZAJÍMAVOSTI
Co se děje v P-LABu
Další díl podcastu P-LAB CASTu nás zavedl do Brna na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity, kde náš host, Mgr. Jakub Harnoš, Ph.D., působí jako odborný asistent na Oddělení fyziologie a imunologie živočichů a zároveň vedoucí své skupiny Harnoš lab. Hlavním tématem jeho skupiny je mezibuněčná komunikace. Jinými slovy hledají odpovědi na otázku, jak si buňky předávají informace a jak koordinují své chování v průběhu vývoje organismu. Využívají přitom vlastní chov žáby Xenopus laevis. O jaký druh jde a jak výzkum probíhá?